Třetí část historické rekonstrukce života a díla Cyrila a Metoděje nás přivádí do tíživé doby po porážce knížete Rostislava v roce 864. Myšlenky přinesené Cyrilem a Metodějem se střetávaly s tlakem bavorských kněží a aktivizovaly snahy jejich nepřátel. Bratři sice pokračovali ve svém díle, ale naráželi na stále silnější pokusy franckých kněží o jejich zastavení.

Návrat do Byzance, kde bratři hledali oporu, se vlivem politických událostí komplikoval. Slovanská liturgie měla mnoho nepřátel, ve vzduchu bylo obvinění z hereze. Zbývalo jen jediné: cesta do Říma, k hlavě všech křesťanů. A tady došlo k obratu, nový papež Hadrián II myšlenky Cyrila a Metoděje uznal – snad tomu napomohly i ostatky svatého Klimenta, které bratři přinesli do Říma. Konstantinova disputace před papežem slavila velké vítězství, i když on sám už byl zasažen smrtelnou nemocí. Stal se mnichem a žil už jen padesát dní. Konstantin, řádovým jménem Cyril, zemřel 14. února roku 869.