V lékařském prostředí Nemocnice sv. Martina nechybí kromě napětí také hádky, smích a pláč. Když jsou ale skleněné dveře příjmu rozraženy záchranáři vezoucími nové pacienty, všechny city musejí stranou.

An einem Ort, an dem täglich Menschenleben auf dem Spiel stehen, scheint es keinen Platz für etwas anderes zu geben, geschweige denn für das eigene Leben der Ärzte. Aber auch Ärzte sind nur Menschen, und so kommt es oft vor, dass dort, wo kein Platz für persönliches Versagen ist, dieses Versagen unvermeidlich ist. Der tägliche Kampf um das Leben in der Notaufnahme und die Frage, ob Gott über den Patienten wacht oder alles allein in der Hand der Ärzte liegt, bringt viele Traumata, ewige Fragen und Dilemmata für die Ärzte selbst mit sich. Zwei junge Ärzte kommen an der zentralen Rezeption an, noch mit ihren Idealen und Ideen aus der Fakultät. Diese verschwinden im Handumdrehen, als sie ein echtes Krankenhaus betreten, in dem sie beide ihre Approbation ablegen.

Na mieste, kde ide každý deň o život, sa zdá, že nie je priestor na nič iné, a už vôbec nie na vlastné životy lekárov. Ale aj lekári sú iba ľudia, a tak sa často stane, že tam, kde nie je priestor pre osobné zlyhanie, také zlyhanie musí nevyhnutne nastať. Dennodenný boj o život na urgente, a o to, či nad pacientom bdie Boh, alebo je všetko výlučne iba v rukách lekárov, prináša samotným lekárom mnohé traumy, večné otázky a dilemy. Na centrálny príjem prichádzajú dvaja mladí lekári, ktorí si ešte z fakulty nesú svoje ideály a predstavy. Tie sa švihnutím prútika rozplynú nástupom do reálnej nemocnice, kde si obaja robia atestáciu.